Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Regulace funkce proteinu STING během infekce myším polyomavirem
Šnejdarová, Aneta ; Horníková, Lenka (vedoucí práce) ; Pimková Polidarová, Markéta (oponent)
Stimulator of interferon genes (STING) je adaptorovým proteinem signalisační dráhy vrozené imunity, účastnící se detekce dvouvláknové DNA (dsDNA) v cytoplasmě buňky, která ústí v expresi prozánětlivých genů včetně produkce interferonu I. typu. Během infekce dsDNA virem, myším polyomavirem (MPyV), sice dochází k aktivaci proteinu STING, ale výsledná produkce interferonu je pouze mírná. Lze tedy předpokládat, že v buňkách infikovaných MPyV je funkce proteinu STING regulována. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat tři mechanismy, kterými může k regulaci docházet, a to prostřednictvím proteinových interakčních partnerů, posttranslačních modifikací, nebo změny vnitrobuněčné lokalisace proteinu STING. Pro usnadnění výzkumu byla ustanovena linie myších fibroblastů stabilně exprimující proteinu STING fúzovanou s HA-kotvou. Dále byly připraveny dva plasmidy kódující protein STING fúzovaný se zeleným fluorescenčním proteinem, usnadňující sledování lokalisace proteinu v buňce, či s kompositní kotvou obsahující in vivo biotinylovanou značku BioEaseTM tag umožňující efektivní isolaci proteinu STING. Výsledky pozorování kolokalisace v buňce a koimunoprecipitace naznačují, že by protein STING mohl interagovat s virovým středním T antigenem. Byla nalezena i neočekávaná interakce s virovým velkým T antigenem....
Role proteinu IFI16 při virové infekci
Karchňák, Jan ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Poláková, Ingrid (oponent)
5 Abstrakt Viry jsou obligátními vnitrobuněčnými parazity způsobujícími širokou škálu onemocnění. Během evoluce se u všech organismů, včetně lidí, vyvinuly mnohé mechanismy, jak se s virovou infekcí vypořádat. První linie kontaktu s virovou infekcí je tvořena mimo jiné receptory přirozené imunity. Tyto proteiny zajištující detekci s molekulárních vzorů asociovaných s patogeny (PAMPs) a molekulárních vzorů asociovaných s vlastním poškozením (DAMPs). Jedním z těchto receptorů je interferonem γ indukovatelný protein 16 (IFI16), který je zodpovědný za detekci cizorodé a vlastní poškozené DNA v jádře i v cytoplazmě. Ve své struktuře obsahuje dvě DNA vazebné domény HIN, které slouží k jeho na sekvenci nezávislé vazbě na DNA a jednu PYD doménu zprostředkovávající proteinové interakce. V buňce se podílí na regulaci buněčného cyklu, diferenciace a reguluje buněčné stárnutí. Dále spouští nástup nespecifické imunitní odpovědi a svou aktivitou přímo působí jako restrikční faktor mnoha virů. V reakci na to se u virů vyvinuly mechanismy, jakými se jeho aktivitě vyhýbají, a dokonce ho využívají ve svůj prospěch. Klíčová slova: IFI16, STING, DNA detekce, interferony, restrikční faktor, receptory přirozené imunity
Negative regulation of the IFI16 and cGAS DNA sensing pathways
Muhič, Samra ; Huerfano Meneses, Sandra (vedoucí práce) ; Kanwal, Madiha (oponent)
DNA senzory jsou molekuly schopné detekovat DNA a důležitým nástrojem vrozené imunity. Stojí na počátku různých signálních drah, kdy jednou z nich je produkce interferonů, které navozují jednak tzv. proti-virový stav a zároveň chrání buňky od nebezpečí netýkajících se patogenů. Nejméně čtrnáct DNA senzorů bylo doposud objeveno, mezi nimi - IFI16 a cGAS. Oba signalizují pomocí adaptorového proteinu STING, což vede k produkci interferonu typu I. Všechny tři tyto molekuly (cGAS, IFI16, STING) podléhají striktní regulaci buď ze strany vlastních buněk k zabránění přehnané imunitní reakce, nebo ze strany virů k útěku před imunitním systémem. Tato práce se zaměřuje na mechanismy negativné regulace těchto tří molekul, do nichž patří: post-translační modifikace jako např. fosforylace, ubiquitinace, SUMOylace, acetylace a metylace; protein-proteinové interakce; degradaci proteasomálním systémem nebo autofagií. Není překvapivé, že viry kódují proteiny schopné negativně regulovat interferonovou odpověď, např. některé proteiny herpes virů interagují s cGAS, IFI16 nebo STING a brání jejich aktivaci nebo způsobují jejich degradaci. Jiné proteiny herpes virů navozují degradaci mRNA senzorů či jejich adaptoru. Faktor proteázy dengue viru NS2B degraduje cGAS stejně jako virová proteáza viru hepatitidy B, E7 protein...
Protein STING targeting for chronic hepatitis B treatment
Pimková Polidarová, Markéta ; Birkuš, Gabriel (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Rumlová, Michaela (oponent)
Chronická hepatitida B (CHB) je infekční onemocnění způsobené hepatotropním virem hepatitidy B (HBV). CHB celosvětově trpí miliony lidí, ale možnosti léčby tohoto onemocnění jsou stále limitované a k úplně eliminaci viru dochází jen málokdy. V současnosti se začínají zkoumat imunomodulační přístupy v léčbě CHB. V této práci jsme se zaměřili na anti-HBV potenciál dráhy přirozené imunity rozpoznávající DNA, tzv. dráhy syntázy cyklického GMP-AMP-stimulátoru genů pro interferony (cGAS-STING). Aktivace této dráhy vede k sekreci prozánětlivých cytokinů. V naší laboratoři jsme otestovali připravené syntetické aktivátory proteinu STING založené na cyklických dinukleotidech (CDN) a z nich vytvořené lipofilní prolátky v reportérových buněčných liniích a jednojaderných buňkách periferní krve (PBMC). Vybrali jsme kandidátní molekuly, které aktivovaly dráhu cGAS-STING lépe než přirozený eukaryotický aktivátor proteinu STING. Identifikovali jsme, že 3′,3′-c-di(2′-fluoro,2′-deoxyAMP) lépe aktivoval dráhu cGAS-STING napříč pěti isoformami proteinu STING nejvíce zastoupenými v lidské populaci včetně těch, které jsou špatně aktivovány 3′,3′-CDN. Symetrická bis-pivaloyloxymethylová prolátka připravená z 3′,3′-c- di(2′-fluoro,2′-deoxyAMP) dále zlepšila vlastnosti CDN tím, že usnadnila vstup CDN do buňky. Ukázali jsme,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.